Ráda bych vám představila první knížku mladé české autorky Míši Červenkové. Knížka se jmenuje Pan Davis - kapitola mého života a vypráví příběh o děvčeti jménem Kathleen... nicméně víc už se dozvíte v celém článku.
Maminka je už dlouhé měsíce na ozdravném pobytu, tatínka povolali do války. Malá Kathleen Riversonová je poslána z Londýna na venkov ke svému dědečkovi. Zdá se vám to jako příběh z Narnie? Pro Kathleen to není ani zdaleka pohádkové. Svého dědečka nikdy neviděla a když ho pozná, její chuť utéct se ještě zvýší. Je pan Davis opravdu tak
chladný, jak se zdá? Najde si cestu k srdci malé Kathleen? A co vlastně stojí mezi ním a jejími rodiči?
Něco málo o autorce:
Jsem sedmnáctiletá studentka pedagogického lycea, akordeonistka a hlavně vášnivá knihomolka. Pana Davise jsem začala psát před třemi roky, ale až po dlouhém odpočinku v šuplíku se dočkal přepracování a vydání. Kromě psaní se věnuji i skládán, takže se můžete občas na webu potkat i s nějakou mou písničkou.
(Jeden příklad: písnička Déšť)
Proč byste si podle autorky měli přečíst Pana Davise?
Pan Davis - kapitola mého života je příběh milý. A když říkám milý, mám na mysli laskavý, úsměvný a vřelý, což jsou věci, které jsou v dnešní době nedostatkovým zbožím. Je psán z dětského pohledu a nechybí mu naivita, se kterou vnímá všechny problémy. Myslím si, že právě takovou naivitu každý z nás dennodenně potřebuje, abychom se dokázali vyrovnávat s trablemi a potížemi.
Ukázka z knihy:
Rodina Davisových vlastnila suchý záchod, který byl daleko v zahradě za domem, aby se při práci nemuseli vracet do domu. Za pár dní jsem si na kadibudku zvykla a už mi nedělalo problém běžet k ní bahnitou cestičkou. Ten den se mi stalo něco neobvyklého. Seděla jsem v kadibudce, když tu jsem náhle zaslechla čvachtavé kroky. To Emily poskakovala skrz největší louže a bahno na cestičce směrem ke mně.
„Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“ zeptala se vesele, když si všimla, že je obsazeno.
Chvíli jsem nevěřícně mlčela. „Kathleen,“ zavolala jsem.
„Špatně!“ zavolala zamračeně Emily. „Já jsem myška hrabalka, Lucy žabka kuňkalka, pan Davis zajíček ušáček a ty... hm... ty budeš medvěd všechnosněd.“
Tak mě Emily zařadila do svého životního plánu. Pokaždé, když jsem viděla něčí nohy koukat zpod prkenných dveří, odříkala jsem poslušně svou otázku. Když se mě Emily
ptala, vždy jsem odpovídala: „Já jsem medvěd všechnosněd.“
Jednou jsem běžela ke kadibudce a hele! Někdo je uvnitř. Hned jsem poslušně odrecitovala: „Boudo budko, kdo v tobě přebývá?“ Jak mě pak překvapilo, když se ozvalo hluboké: „Já, zajíček ušáček a kdo jsi ty?“ Vypískla jsem a uháněla pryč.
Celý den jsem se panu Davisovi vyhýbala.
Bonus -
Autorčin tip ostatním pisálkům:
Znáte takový ten pocit, když napíšete stránku, přečtete si ji po sobě a nejraději byste ji zase smazali? Nedělejte to! Pište dál, pište a pište. To, co si o textu myslíte, je dobré poznamenat si stranou a až když dopíšete celý text, vraťte se k němu. S odstupem času člověk někdy hodnotí věci jinak. Psaní zdar! ;)
Zaujala vás kniha?
Podpořte autorku a kupte si její knížku například v eshopu stahuj-knihy.cz nebo si ji objednejte přímo u Míši.
Více o autorce a její tvorbě se můžete dozvědět na webových stránkách www.pandavis.webnode.cz.
~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~~
A co na knihu říkají čtenáři?
"Jsem moc ráda, že jsem si ji mohla přečíst - takže pokud se vám někdy/někde naskytne možnost knihu si přečíst, můžu vám ji vřele doporučit!" Nemesis Moriko (celá recenze)
"Miluju tuhle knížku a strašně mě mrzí, že skončila tak rychle." Amanda (celá recenze)
"Příběh i postavy působí velmi autenticky a každá kapitola či dokonce stránka přináší moudro nebo něco, co bychom si mohli a měli do života odnést." Marky (celá recenze)
"Je impozantní, co dokázala Míša vymyslet. Opravdu nádherný příběh, plný nádherných momentů." Kate (celá recenze)
Žádné komentáře:
Okomentovat